Končí éra mužské nadvlády? Česku vládne historicky nejvíc žen

Pro článek pro SeznamZpravy s tímto názvem jsem odpovídala na dotazy jeho autora. Zveřejňuji tímto plné znění svých odpovědí.

Měly by být podle vás – třeba dočasně – zavedeny kvóty pro procentuální zastoupení žen a mužů například ve Sněmovně, ale i na nižších úrovních, například v krajských zastupitelstvech? Pomohly, nebo jde o slepou cestu?

Nejsem příznivkyní kvót. Nebudu však používat povrchní argumenty, že jsem se sama dostala do své funkce i bez nich a že ženy, které chtějí do politiky, mají otevřené dveře. Není tomu tak, svět prostě není černobílý. Na jednu stranu cítím podporu v tom smyslu, že „ženy potřebujeme“, muži jsou i v politice velmi galantní (otázkou zůstává, zda potřebuji galantní chování kvůli tomu, že mám prsa, nebo zda chci slyšet, že mě někde potřebují opět jen kvůli pohlaví). Na stranu druhou mi skutečně trvá delší dobu, než některé přiměju, aby mě tzv. brali vážně (přiléhavější termín neexistuje). Ale já jsem ve straně, která to má trochu jinak. V komunální politice najdete velké množství političek a proto na těch nejnižších úrovních není žena tak zvláštním úkazem. Na místní či krajské úrovni jsou to vyrovnané počty a tam necítím, že by bylo potřeba cokoliv upravovat kvótou. Problém začíná na té celostátní úrovni. „Ženy do vysoké politiky nechtějí“ - to se taky používá často, a já byla svědkem hned několika situací, které tohle heslo potvrzovaly. Rodina, vzdálenost (ne všechny bydlí u Prahy jako já, ne všechny jsou bezdětné). Žijeme ve společnosti, která je založena na tom, že jsou to ve většině případů ženy, na kterých visí péče o rodinu, proto nemají takové možnosti jako muži. A to můžeme zlepšovat/odstraňovat, můžeme přizpůsobovat jednání sněmovny i stranická, můžeme začít brát větší ohledy a normalizovat třeba i to, že politička má děti, které musí s sebou vzít do práce (Respektive tam, kde vykonává funkci). A abych se dostala k těm kvótám. Já stále věřím, že pokud pohneme s tím, co jsem výše popsala, kvóty potřebovat nebudeme, protože se ženy do politiky budou chtít dostat přirozeně, nic jim v tom bránit nebude. Druhá věc jsou třeba výběry na ministerské posty, s tím máme zkušenost. Na otázku “proč nemáte na MŠMT kandidátku ženu” jsem musela poskytnout pravdivou odpověď: v naší straně se odborně tématice věnovalo mnohem víc mužů. A to mě přimělo k zamyšlení využít neformální nástroje, které sic nejsou kvóty v pravém smyslu. Dívat se na to, koho máme v odborných komisích, zda tam je žena a když ne tak proč. Stačí o tom přemýšlet a v rámci strany jsme si toto hned po volbách dali za cíl.

Pokud vím, byla jste aktivní v kampani Zakroužkuj ženu. Je podle vás toto cesta, jak dostat do politiky více žen? Mimochodem, jak byla kampaň úspěšná?

Byla jsem jednou z těch, které odpovídaly na otázky lidí z této kampaně co se týče názorů a jednou z těch, která objektivně dostala preferenční hlasy i díky této kampani. A ano, tak se reálně dostalo do politiky více žen - ty, které na kandidátkách byly, byly voliči vybrány aby se fakt dostaly do sněmovny. Líbí se mi na tom to, že se ukazuje, že voliči mohou ovlivnit svými hlasy kdo za nich rozhoduje. Nelze to spočítat, ale myslím, že kampaň úspěšná byla - nejen díky nejvyššímu počtu žen ve sněmovně v historii, ale taky kvůli tomu, že to poslalo velmi důraznou zprávu dovnitř do politických stran.

V čem by podle vás byla vyšší účast žen při politickém rozhodování pro Česko prospěšná? Co ženy mají (umí, cítí atd.), a muži nikoliv?

Upřímně, pro mě to není o tom, co ženy mají a muži ne, pro mě je to věc principu a spravedlnosti. Pokud ženy v politice nejsou, nemůžeme říct, že se rozhoduje reprezentativně, představují přece “polovinu” společnosti. A ano, myslím si, že do pracovních kolektivů vnášejí jiné vzorce chování a ty pak fungují jinak, než pokud je kolektiv ryze mužský či ryze ženský. A to, vzhledem k tomu, že politici rozhodují o osudech lidí po celé zemi, chceme - zdravé prostředí.

Napadají vás konkrétní témata, o nichž se v Česku podařilo díky ženám v politice (společnosti) hovořit, začala se řešit?

Viz výše, pro mě to není tolik o tématech jako o správnosti a spravedlnosti. Ale ano, myslím, že ženy přinášejí témata jako je řešení domácího násilí, situace samoživitelek/ů, work-life balance, protože to jsou objektivně věci, které se týkají (bohužel) více žen než mužů.

Jaké úkoly vidíte pro političky jako nejnaléhavější. Jinak řečeno, na co by se měly zaměřit především?

Na to, aby jejich agenda byla vidět, na příklad svému okolí - ono to jde, jde to dělat se sebevědomím, jde to dělat beze strachu, jen je trochu těžší než u mužů. Pokud bude další generace žen tohle vidět, může mít tu cestičku zas o kus prošlapanější.

Dočkáme se v dohledné době, dejme tomu patnácti let, v Česku premiérky, prezidentky?

Určitě ano. Jen doufám, že se jí dočkáme kvůli tomu, že bude nejlepší a ne kvůli tomu, že to bude žena. Prostě ze správných důvodů. Pomůže to celé společnosti.

A konečně: dojde-li k narovnání sil mezi mužským a ženským politickým elementem, případně se politika reprezentovaná ženami stane dominantní, bude Česká republika lepším místem k životu? Pokud si to myslíte, mohla byste, se prosím, na několika řádcích zamyslet, v čem by takový posun mohl spočívat?

Ano. Věřím, že společenské dopady budou mimořádné - méně pokrytectví, více odpovědnosti, přemýšlení o tom, jak náš svět vypadá doopravdy (ne jen optikou jednoho pohlaví), věřím, že bude česká společnost více otevřená názorům, spravedlivější, citlivější. Ne kvůli tomu, že jsou takové ženy, ale protože to přináší moderní a pokrokové vedení s vizí. Které má otevřenější hlavy. Vím, že to zní možná až příliš nadneseně, ale nemyslím si, že ty dopady se mohou eliminovat na pouhé věty o “sociální citlivosti”, je to komplexnější.